Strach z pohybu

Není to zdaleka všechno, ale těchto čtyř věcí si všímám asi úplně nejčastěji.

Mám s tím problém hned z několika důvodů, ale ty dva největší jsou zhruba následující...

• Zaprvé ano, mrtvý tah se stokilovou činkou skutečně není pro každého, protože ne všichni na to po fyzické stránce mají. Ale to neznamená, že zvednout něco ze země (což je v podstatě gró toho pohybu) je automaticky špatně a vede to ke zranění. Ostatně to bychom nemohli zvedat ani blbou tašku s nákupem nebo dítě, aniž by nám (obrazně řečeno) nevyskákaly z těla ploténky. Vlastně mě napadá, že svým způsobem je to jako obviňovat dveře z toho, že si do nich někdo může přivřít prsty a polámat si je. Přitom ale taky nevznikají videa typu: "STOP dveřím v Čechách!" Dveře jsou prostě jen nástroj. A stejně tak je i pozved, nebo dřep nástrojem k tomu, jak něčeho docílit. Například sejít schody/kopec, nebo si zavázat tkaničky u bot. Možná ne pro každého je to ten nejvhodnější nástroj, ale od toho koneckonců existují regrese, tedy jednodušší varianty, aby člověk nasál určitý pohyb, vytvořil si k němu návyk a adaptoval se na něj. Není to přece chyba pohybu jako takového. Kdybychom například neměli flexovat (ohýbat) páteř, měli bychom místo ní, co já vím, třeba bambusovou tyč. Leč nemáme. Máme páteř, která umí rotovat, umí se uklánět, předklánět, nebo zaklánět. Tak proč bychom neměli tyhle pohyby využít? Lidské tělo je ostatně nesmírně variabilní a jednu a tu samou věc dokážeme udělat na spousty způsobů. Kolik například znáte verzí kliku? Dřepu? Jednotky? Desítky?? Stovky???

"Neexistuje špatný pohyb, jen nepřipravené tělo."

• Druhá věc, která mi pak vadí je, že to skoro vypadá, že pohyb je něco velmi speciálního. Něco, co můžeme dělat jen ve speciální místnosti, ve speciálním oblečení, s velmi speciální osobou (trenér, terapeut...), která je nějakým papírem nějak zázračně zplnomocněná k tomu, že jen ona nějak zázračně ví, jak ten daný pohyb vykonávat. Úplnej magic...! Je to ale samozřejmě nesmysl, protože jinak bychom si vůbec nemohli dovolit jít například na túru do hor (co do hor... ani do krámu pro rohlíky!), aniž by nás předtím někdo nějak speciálně nerozcvičil, neuvolnil, nezaktivoval a tak dále... Jako nechápejte mě špatně, trenér nebo fyzioterapeut mají své opodstatnění. Umí pracovat například s intenzitou a objemem zátěže. Chápou (alespoň do jisté míry) biomechaniku pohybu a antropometrii člověka. Umí strukturovat trénink a tak dále. Takže dokážou pomoci v případě, že si člověk nedokáže poradit sám, ale to z nich (vlastně z nás) nedělá nějakou nadbytost, která jako jediná zná tajemství vesmíru...
  Já ale asi tak trochu tuším, odkud vítr fouká. Strašit lidi je totiž pořád poměrně funkční marketingová strategie. A není nic jednoduššího, než vytvořit v lidech strach, že když se budou hýbat "bez dozoru", ublíží si. V dnešní době, kdy je k dispozici AI pak není problémem k tomu vytvořit vizuálně líbivé a obsahově poměrně jednoduché video, kterému porozumí většina. Což znamená dosah a ten zase zpravidla širší klientelu, která pro změnu přináší peníze. No a ty se hodí vždycky...

Co s tím?

Já osobně jsem si například vyvinul, alespoň myslím, celkem decentní bulshit alert. Jakmile mi někdo tvrdí, že nějaký pohyb nesmím vykonávat, protože si ublížím, v 99% případů to v rámci zachování svého (už tak křehkého) duševního zdraví, rovnou zavírám. Zvlášť pokud se dotyčný ani neobtěžuje to odůvodnit.

A to ani není nic osobního. Dokonce ani arogantního. Nejsem ostatně žádný všeználek. Můžu se mýlit. Ostatně už jsem se nesčetněkrát mýlil a pravděpodobně se budu v mnoha věcech mýlit i nadále. Jen se zkrátka nehodlám nechat nějak jednoduše strašit. Jsem totiž svým způsobem pohybový optimista a věřím, že radost z vykonávaného pohybu je často mnohem lepší, než neustálý strach z toho, že je se mnou něco v nepořádku.

Proto všem přeju méně strachu z pohybu a více těch pozitivních prožitků. Najděte si pohyb, který vykonáváte rádi a držte se ho do té doby, dokud Vám to potěšení přináší. Nechte si poradit/pomoci, pokud cítíte, že to potřebujete a je Vám to ku prospěchu (existuje celá řada lidí, která to velmi ráda udělá, včetně mě). Ale nenechte si ho zbytečně kazit nějakým "strachomilem" z youtube (či jiného média). Spoustu věcí může běžný cvičenec většinou provádět mnohem efektivněji, ať už jde o strukturu cvičení, techniku, nebo management zátěže, ale možná o to vůbec nestojí. A to je naprosto v pořádku. Nemusí to v žádném případě znamenat, že to dělá špatně a zbytek života kvůli tomu prožije na kolečkovém křesle.

"Špatný pohyb je ten, který se nestal."

Takže děláte-li sed-lehy rádi, nic Vás u toho nebolí a neaspirujete-li zrovna na mistra světa v jejich dělání, v klidu je dělejte dál. Flexe páteře je úplně v pohodě pohyb. Stejně jako zvedání břemen ze země, dělání dřepů, nebo běhání...

"Hýbej se. Proč? Protože můžeš!"