Playing and Education for Sports/Hra a výchova ke sportu
My son is still a child, so he climbs everything and enjoys everything. Is it useful for something?
This is not a playground for children. It's a public sports ground. Cyclists, runners regularly stop here.
These people already have their training sets. And my son sees them train. Of course, he's trying to imitate them. It's fun for him. He doesn't know he is actually learning something.
He likes to go there. And I'm also glad he goes there.
Syn je stále ještě dítě, takže na všechno leze a užívá si to. Je to k něčemu dobré? Tohle není hřiště pro děti. Je to veřejné sportoviště. Zastavují se tu pravidelně cyklisté, běžci.
Tihle lidé už mají svoje cvičební sestavy. A syn je vidí trénovat. Pochopitelně, že je zkouší napodobovat. Je to pro něj legrace. Neví, že se vlastně něco učí.
Chodí tam rád. A já jsem také rád, že tam chodí.
@cleverbot
Cidade de santos the nicest place in Brazil.
To je fajn. Lepší než kdyby jen seděl doma ;-)
Doma na telefonu, tabletu a PC někdy samozřejmě sedí taky. Ode všeho přiměřeně, přiměřeně, přeměřeně...
Vyvážený režim, to je správné ;-)
Been with family is a great moment
@djimirji up!
Je to úplně v pohodě. Dokonce bych řekl, že je to super, protože je vidět, že v dětech ten pohyb prostě zakódovanej je.
Oni se pozorováním učí. Kdyby tam chodil často, za nějakou dobu by něco odkoukal tak, že to bude schopen předvést. A dost možná to bude i něco, co bych nezvládl třeba ani já. Děti jsou totiž ještě velmi mobilní a mají v hlavě málo překážek. Když se to naučí a bude to opakovat, zůstane to v něm dlouhá léta. Navíc si to ten mozek rozluští sám, takže bude mít dobrou propriocepci (ne nezbytně ve všech polohách), což není v podstatě nic jinýho, než schopnost vnímat vlastní tělo v prostoru. Proto se děcka tak rádi pohybujou vzhůru nohama, dělaj kotouly, válej sudy, zkoušej stoj na hlavě i na rukách. Trénujou tím (nejspíš podvědomě) orientaci v prostoru. Ale pro ně je to hlavně zábava... :)
Když ho párkrát okřikneš, tak přestane. Což by byla myslim škoda. Děti jsou zvídavý a když jim tu zvídavost sebereme, začnou se nudit. A jak se začnou nudit, sáhnou po tabletech, mobilech atd...a tam zase trénujou jiný věci (což je taky super), ale tělesná schránka tím začne po čase trpět. Jako při každý jiný jednostranný zátěži :)
A pak jsme šli na hřiště, kde potkal pár spolužáků, kteří si hráli jakousi parkukovou (pokud se to tak píš) horse challenge. (Syn se na parkur občas dívá na youtube) Dva to docela váleli, třetí byl vědomě za šaška, který prohraje, ale nemá problém spadnout čumáčkem do písku, aby byla zábava. A syn to všechno komentoval.
Do parkuru se pouštět nechce, ale hvězdy si zkouší a jdou mu. Občas si provádí kolem lavičky cosi, čemu dává cizí názvy. Říkal, že někdy zkusí "beko", že si myslí, že by ho už dal. Ale napřed do vody. Pak do písku a pak před kamarády...
Takže všechno funguje, jak má. Hlavně k tomu nepouštět maminky. Ty se o dítě a jeho věci bojí a nic mu nedovolí.
Beko...to bude asi zkratka pro backflip. Salto vzad :) Vidíš, jak si ty děti umí poradit. Nejdřív pěkně do vody, pak písek a pak tráva. Dobrej postup :)
Jo jo, ono je pro dítě nejhorší, že nedokáže rodičům racionálně vysvětlit, proč to dělá a proč to dělat chce. Takže když potom maminka několikrát zděšeně vyjekne a rozbrečí se (hyperbola), tak to dítě to po několika pokusech radši vzdá, nebo to bude jako můj kamarád ze základky dělat potají a domů se bude pravidelně vracet s otřesem mozku, nebo vyraženýma zubama :)